Nové pravidlo v běžeckém sumáři - neběhat po snídani. Testováno na lidech. Na mě, nedoporučuju. Obzvlášť ne po prasárně, kterou jsem si v neděli dopřál - kupovaná bábovka (mami, přijeď!) a párky s kečupem a rohlíky. Jako jooo, nic tomu nebylo, dokud jsem nevyběhl. Pak jsem se proklínal. Navíc jsem se vybelhal z baráku až skoro v poledne, takže všude mraky lidí a mě to šlo blbě dopředu, natož do stran při vyhýbání...
Nakonec opět 4,5 kiláku za 25 minut, ale bylo to o poznání větší utrpení než v sobotu. Taky mě to méně bavilo, asi jsem typ "ranní běžec". Rána mám prostě nejradši, zvlášť když na své oblíbené trase nepotkám ani živáčka jako se mi to povedlo včera. Tyhle osamělé chvilky jsou bezvadné, srovnám si bordel v hlavě, pak smyju bordel z těla a většinou následuje fajn den. Když je ale kolem frmol jak na Václaváku, tak mi to moc nejde.
Výsledek? Pondělní výběh plánuju na šest ráno. Úplně to vidím - pára od huby, ještě šero, bezdomovci v sladkém nevědomí pod Barranďákem, jen já a veverky u golfu v Hodkovičkách. A možná borec se sekačkou na greenu. Těším se...
Žádné komentáře:
Okomentovat