Stránky

středa 29. června 2011

Cooperův test poprvé

Zkusil jsem si v rámci rozcvičky v posilce Cooperův test, tedy jakou vzdálenost urazím během dvanáctiminutového běhu. Nejdřív jsem chvíli bojoval s běžícím pásem, a když se mi ho podařilo rozhýbat, podcenil jsem sám sebe. Přidával jsem rychlost tak opatrně, že jsem to v závěru jen horkotěžko doháněl... A nedohnal. Výsledek? 1,7 kilometru. To není špatné vzhledem k podmínkám (vedro, téměř nulové proudění vzduchu, zápasení se strojem apod.).

Ve čtvrtek si to ale poučen z krizového vývoje zopáknu. Věřím, že na 1,9 až 2 kiláky mám, tak uvidíme.

úterý 28. června 2011

Něco nakoupeno, může se běhat...

Tak klasickou touhu novoběžce něco nakoupit už mám z krku. Nakoupil jsem. Sporttester. Byl to dlouhý boj, v bitvě padli velikáni jako Suunto, Polar či Garmin. Vyhrál pulsmetr od Sigmy. Takže to vypadá, že šlak už mě na trati netrefí... Nicméně udělal jsem si radost. Teď už jen nějaké nezbytnosti, třeba boty. A hurá na to. Btw. dneska se jdu prvně proběhnout. Do posilky na běžecký pás, tam uvidím, jak horké to bude s mým maratonským nadšením dále...

pondělí 27. června 2011

Motivace? Vykecat to všem

Maratonský bič jsem si na sebe ušil jednoduše. Abych neměl tendenci ze všeho vycouvat, sám před sebou se vykrucovat, proč to nejde, jednoduše jsem všem okolo sdělil (a stále sděluju, už s menším nadšením), že poběžím maraton. V květnu 2011. Basta. A říkejte si, co chcete. Je to asi ta nejjednodušší forma motivace. A nejúčinnější. Na mě nejspíš ani nic jiného nezabírá. Vědomí, že bych byl po nesplněném slibu terčem posměchu svých kumpánů v práci, hospodě i kdekoliv jinde by mě neskutečně žralo.

Naštěstí jsem měl alespoň tolik rozumu, že jsem s tím začal pár měsíců před samotným maratonem, ne pouhých pár týdnů. Tak mám alespoň čas se připravit. Hmm. A ne. Pořád jsem ještě nevyběhl...

úterý 14. června 2011

Příprava, příprava, příprava...

Plná hlava starostí, a ještě jsem ani nevyběhl. Takového zařizování... Počítejte se mnou: musím vybrat boty, sporttester, funkční oblečení, krokoměr, džípíesku... Pak to všechno koupit a výplata už je v hajzlu. Sakra, ještě jsem zapomněl na pár knížek o běhání a dlouhý výběr běžecké trasy na Google Maps. No a co třeba prošmejdit běžecké servery, přece nejde začít jen tak. Bez návodu. Vždyť je to běh. Věda, vole. Zatím mám z toho všeho běhání jenom otlačený zadek od židle...