Stránky

pondělí 11. listopadu 2013

Vzpomínky na New York

Byla to dlouhá cesta. Trvala pět měsíců. Začala v létě u Vltavy a končila v chladném podzimním odpoledni v newyorském Central Parku. V okamžiku, kdy jsem probíhal cílem, jsem ale nevzpomínal na těch posledních šestnáct týdnů přípravy, kdy jsem si dal docela slušně do těla. A merrellkám naložil, na co se mnou dlouho nebyly zvyklé. Těch posledních pár stovek metrů jsem jen nutil tělo do běhu, přemlouval chvějící se nohy, aby to ještě chvíli vydržely. Vydržely. Nezastavil jsem. Proběhl jsem cílem.

4:03:45. Nebyl to čas, v jaký jsem doufal. Zato to byl závod, jaký jsem chtěl prožít od chvíle, kdy jsem začal běhat. Takový mix emocí jsem zatím nezažil. Chvílemi se mi ježily vlasy tak, že bylo těžké udržet čepici na hlavě.

Běhal mi mráz po zádech třeba při seběhu z Verrazano Bridge do Brooklynu, kde čekala první vlna frenetických fanoušků. Chlupy pak stály v pozoru ještě hodněkrát, třeba v Brooklynu, kde v jednom z dlouhých stoupání diváci ve třech či čtyřech řadách lemovali oba kraje silnice a neúnavně povzbuzovali svými hlasivkami, zvonci, trumpetami či řehtačkami dlouhé hodiny všechny, kteří probíhali okolo...

Několikrát jsem si díky fanouškům podél trati dobil baterky, nakonec mi byli málem osudní. Je těžké uhlídat si nervy, strategii a tempo v takové atmosféře. Půlka za 1:58 byla dobře rozběhnutá, ale v druhé části, která se vlní víc, než je zdrávo - a než by člověk v New Yorku čekal -, pálila stehna na horizontech kopců a mostních oblouků zatraceně hodně. Tam mi utekly cenné minuty. V posledních dvou třech mílích jsem se jen horko těžko snažil nakopnout motor. I když jen poblafával, naštěstí se nezadřel. Zvládl jsem to.

Čas jsem těsně před cílem řešil hodně. Žralo mě to. "Snad nikdy ty blbé čtyři hodiny nepřekonám," nadával jsem si. Vykašlu se na maratony a budu si běhat půlky pro radost, říkal jsem si. Kdepak! Ten pocit, jaký zažívám, přestože se mi třesou nohy a chodník hrozí, že mě profackuje, nikde jinde než v cíli maratonu nezažiju.

Každou minutu po startu jsem si užil, každou minutu po protnutí cíle rostlo nadšení. Jet do New Yorku na maraton bylo to nejlepší rozhodnutí, jaké jsem udělal za hodně dlouhou dobu. To nadšení je ve mně pořád. A dále bobtná. I díky skvělým fanouškům, kteří mi fandili na místě i doma. Prožívali to se mnou. Násobili mou radost. Teď už se nemůžu dočkat, až něco podobného zažiju znova.


ING New York City Marathon, 3. listopadu 2013
Čas: 4:03:45
Půlmaraton: 1:58:22

Startovní číslo: 23320
Konečné pořadí: 17417. 
Mezi muži: 13337. 
Podle věku: 2448.

Žádné komentáře:

Okomentovat